Není Zola jako Zola - Silvestr v Paříži
Není Zola jako Zola
Paříž, známá jako město světel, lásky, a občas i komických omylů, se stala dějištěm jednoho z mých nezapomenutelných průvodcovských dobrodružství. 🗼😄
Představte si to – já, průvodce s perfektně načasovaným plánem pro rozptýlení skupiny turistů v srdci Paříže, kde každý zbytečný okamžik může připravit o neopakovatelný zážitek, dokonalou fotografii nebo dokonce vést ke ztrátě turisty. 😅
Nicméně, co když váš pečlivě sestavený plán dostane trhlinu, protože jedna z vašich skupin je... řekněme "odpojena"? A místo obdivování městských krás jsou ztracenaněkde v krčmě? A když už to máme ještě více zamotat, představte si, že ona krčma sdílí své jméno s jednou z mnoha dalších pařížských hospod... Ano, právě s takovým scénářem jsem se setkala, když jsem se snažila lokalizovat "zbloudilé" turisty a rozluštit záhadu jména "Zola". Ne, nešlo o Émile Zolu, proslulého francouzského autora, ale o obyčejnou krčmu.
Když jsem telefonicky kontaktovála klienty, abych zjistila jejich polohu, byla jsem pobavena jejich reakcí: "My jsme tady, v křčmě Zola..." Co následovalo, byla komická série omylů a nedorozumění, která by sama o sobě posloužila jako skvělý scénář pro veselohru. "Klient" sice netušil, zda je blíže k našemu srazu či autobusu, ale ochotně se nabídl, že pro nás přijede a zajistí transport do křčmy Zola (?!?) Brzy jsem pochopila, že dotyčný není ani v Paříži, ani součástí mé skupiny.

Zmatený hovor pokračoval – V Paříži je bratr? Přesměrované číslo? SMS od správného bratra "jdeme k autobusu"? 🚌😆
Naštěstí vše skončilo šťastně, všichni jsme se bez problémů shledali u autobusu a s radostí jsme se vydali za dalším dobrodružstvím v městě, které opravdu nikdy nespí.
A já? Já si do svého deníku průvodce připsala další roztomilý příběh a slibuji si, že při příští návštěvě Paříže zajdu do Brasserie Zola a při skleničce lahodné šampaňského si s úsměvem připomenu tento milý zážitek

